Návesní kaple v Radslavi
3. 12. 2011
HERMINE HANAUEROVÁ.
Ukázka z díla: báseň NÁVESNÍ KAPLE V RADSLAVI.
Na místě ve vsi nejkrásnějším A Kristus Pán v obilném poli
ta kaple, všichni jsme ji znali, od stropu kaple hledíval;
stávala, milá lidem zdejším. ať zeptal by ses kohokoli
tam jsme se kdysi modlívali. byť zdaleka, ten obraz znal.
V údolí Vltava se skvěla Co jen to s domovem se stalo
a zvon zněl nejprve v čas ranní, od času, kdy nás vyhnali.
o polednách i než se celá Tu ves i bílou kapli malou
ves sešla večer při klekání. málem se zemí srovnali.
Na mysli večery mi tanou
v čas léta.Vždy však bylo třeba
i chval, co nikdy neustanou,
i proseb o vezdejší chleba.
|
Glaube und Heimat, 1996, č. 3, s. 74
|
Radslavská kaple září dnes opět bíle nad Lipenským jezerem a to je snad i hlavní důvod, proč se ta báseň ocitá v našem výboru. Její autorka Hermine Hanauerová, rozená Watzlová (po chalupě se u nich říkalo Filippn a jí zdrobněle Mini) se v té dnes téměř zaniklé vsi, známé dnes nejspíš velkým hotelem v rekreační oblasti, narodila roku 1909 a zemřela odsunuta jako ostatní obyvatelé německy hovořícího Ratschlagu v Německu roku 1994. Verše byly otištěny z její pozůstalosti.
