KRONIKY OBCE + HISTORIE

ANNA DOLZEROVÁ
Jasný ruměnec pokryl nebeskou klenbu

Polární záře je v našich zeměpisných šířkách něčím velmi vzácným. Dne 25. ledna 1938 jsem se stala očitým svědkem toho ojedinělého úkazu. Žila jsem tenkrát v Dolním Markschlagu (Untermarkschlag, také Untermarktschlag, zanikl pod názvem Dolní Hraničná, který byl ovšem užíván až po poválečném vysídlení osady poblíž podobně postiženého Rychnůvku - pozn. překl.) v okrese Kaplice. Kolem půlnoci mě domácí probudili, že mám vyjít ven, abych něco uviděla. Na vesnické cestě stálo už hodně lidí, kteří vyděšeně hleděli na jasný ruměnec, který jako mlžný řad pokrýval severní polovinu celé nebeské klenby. V té ledově průzračné mrazivé zimní noci jsme se všichni chvěli chladem a vzrušením. "To je severní záře!" řekl někdo. "Nebeské znamení," zašeptal něčí hlas a jiný dodal: " Bude vojna." Věstila ta rudá záplava ze samého počátku roku 1938, nahánějící posvátnou hrůzu, skutečně nadcházející krveprolití dosud nepředstavitelných rozměrů? V Černé v Pošumaví (Schwarzbach) viděli v květnu roku 1940 na severním obzoru tři černé body, obklopené temně šedými mraky, které postupně rudly tak, až zalily postupně nebe jakoby mořem krve. To zjevení pomalu ustoupilo teprve po plných dvou hodinách. Lidé se od počátku báli, že se válka rozroste z evropského konfliktu ve válku světovou a vývoj dal bohužel jejich obavám zapravdu. Poslední větší polární záře byla k spatření v prostoru Pasova 17. listopadu 1989.
Dnes ovšem má meteorologie vysvětlení pro kterýkoli nebeský úkaz. Jsme přece všichni tak informovaní a nepotřebujeme se už bát Božích varování. Opravdu???