Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zničené a znesvěcené šumavské kostely

3. 12. 2011

 

Josef Diechtl
Zničené a znesvěcené šumavské kostely
Ze 156 farních kostelů, zasvěcených roku 1938 na německy mluvící Šumavě katolické duchovní péči - tři další farnosti po tomto roce zřízené neměly dosud svůj vlastní kostel - se dnes, píšeme rok 1983, zachovalo 129; 27 z nich bylo zničeno nebo církvi odňato a zneužíváno k jiným účelům. Z oněch 129 zbylých farností bylo v letech následujících po vysídlení německého obyvatelstva 41 svěřeno administrátorovi, 88 je neobsazeno. Ztráta 27 šumavských farností má závažnost nejen snad náboženskou a církevní, nýbrž i kulturní vůbec. Jejich zaniklé farní kostely vydávaly s ohledem na datum svého vzniku svědectví o sedmi stoletích naší společné historie.
Nejstarší z nich je farní kostel svatého Mikuláše biskupa v Boleticích.
Ještě starší než boletické zboží byl statek Mokrá (Mugrau), zmíněný poprvé v seznamu vsí 1268), rovněž darovaný zlatokorunskému klášteru.
Jedním z významných míst regionu byla stará obec Dolní Vltavice (Untermoldau) s právem cla. Tamní kostel svatého Linharta je poprvé připomínán roku 1355. V souvislosti s vybudováním lipenské přehrady byla obec z větší části srovnána se zemí a zatopena, zbytek zůstal stát na břehu přehradního jezera. Bohatství jejího kostela připomíná v Alšově jihočeské galerii relikviář v podobě bysty světce, plastiky plné niterné krásy a vnější dokonalosti provedení, vyznačující se jemností rysů tváře, bezpochyby jedno z mistrovských děl jihočeské gotiky. Nejkrásnější ženské hlavy z Parléřovy doby jsou jakýmsi předznamenáním této bysty z konce 14. století. Galerie uchovává i plastiku světce vzniklou kolem roku 1500 a pocházející ze zaniklé obce Bližná (Eggetschlag), která náležela také k dolnovltavické farnosti.
Glaube und Heimat, 1983, č. 7, s. 7-9
Katolický kněz a nářeční básník Josef Dichtl se narodil 7. října 1910 v Polečnici.