Osudy zvonů v Dolní Vltavici
Osudy zvonů v Dolní Vltavici
Zvony jsou tím nástrojem, který již po staletí promlouvá k lidskému srdci, ať již přináší zprávy dobré, či našemu srdci bolestné. Zvony vlastně doprovází člověka v celé jeho historii a patří tedy k duchovnímu a kulturnímu dědictví celého národa.
Jak to vlastně bylo s osudy zvonů na kostelních věžích v oblasti obce Černá v Pošumaví? Kostely zde byly vlastně jen dva. Mnohem starší, který dnes už neuvidíme, byl v Dolní Vltavici. Na věži kostela, zasvěceného sv. Leonardovi/Linhartovi/ visely dva zvony, přičemž ten velký zhotovil, podle dochované zmínky, v roce 1537 českobudějovický konvář Štěpán. Patřil k cechu cínařů a ovládal techniku výroby zvonů, kterých údajně pro Budějovice a okolí zhotovil celkem čtrnáct. Velký zvon v dolnovltavickém kostele měl vypouklý relief Ježiše Krista, na protější straně reliéf Panny Marie s Ježíšem v náručí. Kolem koruny zvonu byl latinský nápis v překladu: Dej pane, pokoj našim dnům, neboť není nikdo jiný, jenž bojuje pro nás, leč Ty“ – rok 1537. Menší zvon, který vážil stošedesát liber,neměl žádné ozdoby ani nápisy, víme jen, že v roce 1732 praskl a byl přelit lineckým zvonařem Silviem Crocem. V roce 1749 se však opakovalo totéž, opět praskl. V roce 1783 se uvádí trojice zvonů, umíráček a sanktusník, který rovněž v té době praskl a byl přelit zvonařem Karlem Pozem.
Podle závěsů, jak uvádí prameny, měly být na věži ještě další tři zvony a jeden nad presbytářem.
Ve válečných časech však musely být zvony odevzdány a tak byly dne 25.listopadu 1916 skupinou vojáků sejmuty dva zvony. 30.prosince 1920 byly zakoupeny a dodány zvony nové od firmy Perner z Českých Budějovic. Ten větší, vážící 24 kg, byl pořízen za 2 028 Kčs a menší jedenáctikilový za 1 048 Kčs. Ovšem dlouho na věži nevydržely. Za II. světové války byly opět použity pro válečné účely.
Po druhé světové válce zůstaly na hlavní věži kostela dva zvony, velký a malý, s kterými se zvonilo při bohoslužbě, také se ohlašovalo a vyzvánělo při úmrtí a požáru.
V 50. letech 20. století bylo sice rozhodnuto o likvidaci obce, ale kostel měl zůstat zachován a figuroval na seznamu chráněných památek. V květnu 1958 se však začala rozebírat jeho střecha a postupně likvidovat celý kostel. Zvony byly z věže sejmuty a velký zvon byl zásluhou Pátera Karla Flossmanna převezen do Sušice a zde vyzdvihnut na věž místního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Zmíním se též o hřbitovním zvonu v kapli na Dolní Vltavici. Ten byl pojmenován František Xaverský, odlil jej linecký zvonař Gigg a vysvěcen byl 23.června 1896 u přípežitosti biskupské vizity budějovickým biskupem Martinem Říhou. Za I. světové války byl rovněž z věže kaple sejmut a odvezen k roztavení, místo něho byl dodán náhradní zvon ze schwarzenberských tuhových dolů, který se zachoval až do odsunu německých obyvatel v roce 1946.
Zvony v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie přímo v obci Černá v Pošumaví mají rovněž své historické osudy, kterým se však v tomto článku nebudu věnovat.
24.2.2016
