Jdi na obsah Jdi na menu
 


DĚDIČNÁ ŠACHTA JOSEF

Památná stavba je zdobená knížecí korunkou a růží

FRANTIŠEK ZÁHORA, kronikář

Černá v Pošumaví

Obec bývala neodmyslitelně spjata s dolováním a těžbou grafitu. Od konce 18. století až do roku 1998 se zde na různých místech a s různou intenzitou tato surovina dobývala. Největšího rozmachu bylo dosaženo na přelomu 19. a 20. století, zdejší doly patřily po několik desetiletí k nejvýznamnějším světovým producentům grafitu.

Jedním z pozůstatků po kdysi významné těžbě je vyústění Schwarzenberské Josefovy štoly nedaleko osady Mokrá. Kamenný portál, nad vyzděným obloukem římsa se slepým vlysem, po stranách s volutami, je zakončen dekorativním podstavcem s knížecí korunkou. Dá se říci, že se jedná o památnou stavbu o celkové délce 2 240 m, která sloužila jako odvodňovací kanál směrem k šachtám v oblasti Mokré a s jejíž ražbou začala Eggertova společnost v roce 1897.

Stavbu potkávalo mnoho problémů, zejména kolem průsaku vody a propadání terénu, takže se vše vleklo až do roku 1937, kdy se zřítila šachta Anna a práce byly zastaveny.

V roce 2001 zde provedla Česká speleologická společnost hydrogeologický průzkum v délce 1290 m. Hlavním doporučením bylo zachovat částečně porušený vstupní portál jako historický objekt. Ten sice leží v katastrálním území Černé v Pošumaví, ta však není jeho vlastníkem. Od doby, kdy skončilo dolování na Mokré se však nikdo o tento objekt nestaral.

Při bližším zkoumání se přišlo na to, že se vlastně neví, kdo je vlastníkem. Nehlásili se ani vlastníci tuhových dolů, ani Lesy ČR, ani památkáři, až teprve Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že objekt vlastní, avšak nemá prý prostředky na opravu.

Obec Černá v Pošumaví považuje Josefovu šachtu za jistý druh památky a tak nemohla nečinně přihlížet, jak objekt chátrá, ale také okolí neskýtá zrovna příjemnou podívanou. Obec si od MŽP portál s částí okolí pronajala a vlastními prostředky jej opravila. Důvodem je též skutečnost, že obec vybudovala naučné stezky, jejichž dvě trasy končí právě u štoly Josef.

Podle pracovníků podnikatele Jana Olžbuta z Č. Budějovic, kteří prováděli rekonstrukci a údržbu objektu, opravy postupovaly následovně: “Především bylo nutno odstranit veškeré polomy, spadlý strom, který ležel přímo na portálu a vyřezat všechny okolní nálety. Celá levá i pravá strana podezdívky se musely rozebrat a opět celé postavit znovu. Původní rozbitá a nevzhledná mříž byla nahražena novou, kterou vykoval umělecký kovář. Stavbu doplněnila pětilistá růže tak, aby byl zachován historický ráz objektu. Dále bylo nutné vyčistit veškeré ornamenty, což je odborná kamenická práce, vše bylo zhotoveno kamenickým strojem, tzv. jehlovým oklepávačem.

Objekt byl silně porostlý mechem a nánosem krusty. Nepoužívaly se, vzhledem k protékající pitné vodě, žádné chemické prostředky, i když jinak objekt by chemické čištění vyžadoval. Vedle samotné stavby jsme doplnili schodiště, opatřené zábradlím, můstek před vchodem, aby bylo možno nahlédnout dovnitř chodby. Vnitřek chodby se vyčistil. Kolem stavby se vše obsypalo kamenem, aby hlína a zem neležely na stavbě. I proto bylo provedeno odvodnění objektu. Objekt je zpevněn železnou konstrukcí.

Přibyla nová příchozí stezka, štěrkovitá v začátku s dřevěným můstkem. Na okraji, kde bude zasazen panel Naučné stezky trasy B a C bude postaven kolostav.

Kanálem protéká čistá, velmi kvalitní voda, 6° C teplá. Je tam v uzavřeném prostoru trkač, kterým se přivádí voda do nedaleké chatové osady Na Výsluní. Je pitná.

Českokrumlovský deník: Středa, 19. Srpen 2015, Strana 2